Můj Poklade, k němuž jen já chci mít klíč,k tobě celé dny svou mysl stáčím,ve svých snech do tvé náruče kráčím,na dálku cítím k tobě vášeň i chtíč! Má Krásko, jejíž vnady .. okolí vilně svádí, ve mě v krvi tvoří vášeň i slast, a pro naivního jsou jak medvědí past, co po sklapnutí na srdci se vyřádí! Mé Slunce, jak moc tě chci v náruči svírat,hladit tě, a snést modré z nebe,dnem a nocí se kochat pohledem na tebe,do tvého srdce skrze polibky zírat! Můj Démante, lesklý a třpytivý, máš tak skvostného a vilného těla,a tvář podobnou do anděla, po polibcích k tobě jsem tolik dychtivý! Má Květinko, má vonná Růže,co budíš ve mě vášeň, z níž až jde děs!Pro tebe spálím domy, vykácím les,a nechám se klidně stáhnout z kůže! Moje Laňko - jak jsi bílá, rychlá, hbitá, jen k tobě chovám lásky citu, co dokáže odolat i ocelovému noži břitu,má duše je touhou k tobě po okraj zlitá! Mé Poupátko - jak krásně kveteš, v duši i ve tváři tvoříš mi smích, v těle probouzíš touhu a vilný hřích,
do mé mysli smyslnost vpleteš! Moje Jahůdko - jak červená jsi, kéž bys každou noc v loži mém sebe ustlala,
aby moje duše štěstím do ráje se dostala, máš v sobě tolik sličnosti, a tolik krásy. Moje Princezno - jak líbezná a spanilá jsi,
denně bych tě v náruči objímal,pohledem na tvou tvář láskou se dojímal,před tvou ctností a skromností já nemám spásy! Můj drahý Živote a Osude,kolik jen podob má krása tvoje, jako oceán velká je láska moje.A tak to bylo .. je .. a tak to navždy bude!
2020 ©