Cosi mě v mysli dnem, nocí bodá,jako potkani tu duši zevnitř mi hlodá.Cosi mě do uší hříšnosti šeptá,zdravou morálku takto mi leptá.Vím, činím zle .. a přec to chci! Nepiji, nejím, v těle mám třas, těžce dýchám, ztrácím svůj hlas.Nezvládám chodit, vše vidím matně,Chce se mi zvracet, je mi tak špatně.Vím, není to dobře .. a přec to chci! Ve dne do zdi civím, v noci málo spím,na nic nemyslim, však o něčem přece sním.A čím víc to mám v hlavě, tím větší strach,kéž tak nežít, být jenom jako prach!Vím, myslím kalně .. a přec to chci! Naslouchám hlasu, co vlezle svádí,bere mi soudnost, radost anebo mládí.Buším do zdí, tahám se za vlasy,jak přál bych si vyhnat z hlavy ty proklaté hlasy!Vím, není to dobré .. a přec to chci! Nevím, co je za den, středa či pátek,kolik mám roků, nebo jaký je svátek.Co dělám ve dne, v mlhu se splývá,co to je za věc, která ve mě ožívá?!Vím, že to tak nemá být .. a přec to chci! Chtíče a zhýralost - duší prostupují,pokušení s vilností - mocně ve mě teď dují.Nostalgie aneb šedý splín, to všechno padlo na mě tak jako černý stín.Vím, že je to špatně .. a přec to chci!
Už vím, kdo mě niči, kdo mi to šeptá,kdo mě přivádí o rozum a duši deptá.Už vím, kdo mě vzal život v poklidnosti,ovládl mě totiž - Démon Posedlosti!
2025 ©