EGO vs DUŠE

Napsal Ylevunor (») v neděli 30. 10. 2016 v kategorii PSYCHOLOGIE, přečteno: 1064×
1d88on.jpg

Zajímavý jev, že celý život je protkán konflikty. A nemusí jít výlučně jen o situace, které způsobíte sami. Mnohem častěji jde o konflikty, do kterých jste vtaženi okolím, ve kterém žijete. Může jít třeba o různé lidi, ať už rodina, partneři, kolegové z práce, přátelé, sousedé, neznámý lidé na ulicích atd. Prostě denně proděláte několik konfliktů, které si mnohdy ani pořádně neuvědomíte. A co více, drtivou většinu těchto konfliktů prohrajete. A proč?!

 

Předně je si třeba uvědomit, že abyste konflikty mohli prožívat vítězně, je třeba něco více, než jen vyhádat si to v hádce..mít poslední slovo..zbít někoho..přeargumentovat někoho..prosadit si svoje..nebo naopak být splachovacím..být tím ustupujícím moudřejším apod. Ve všech těchto situacích jste totiž pořád jako ti poražení, protože jste dosud neporazili tu hlavní protistranu, která pokaždé vystupuje v konfliktech proti vám..a která vždy rozhodne, že jste poražení. A kdo to je?! Jste to vy sami, respektive vaše „Ego“!

 A naopak, jakmile jednou porazíte sebe sama(porazíte své „Ego“), dojde k pozitivním změnám v životě. Nebude totiž konflikt, který nejenže nezvládnete, ale budete se v něm cítit jako vítěz. A nebude záležet na výsledku. Nebude podstatné, jestli prosadíte svůj názor, jestli situace bude podle vás, jestli dotyční lidé udělají vše podle vašich představ..přesto se budete cítit jako vítězové a budete mít ze sebe dobrý pocit. A hlavně, budete mít život pevně ve svých rukách. A jak to?! 

 

Aby se lépe pochopilo,  jak to vše myslím, bude dobré si definovat a vysvětlit pojem „Ego“. Tak předně, pro mě „Ego“ není něčím pozitivním a přínosným, podle čeho by se měl hodnotit člověk..podle čeho by se měl určovat úspěch a schopnost člověka. A pokud už by to mělo být nějakou určující hodnotou...“Ego“ bych vnímal jako určující hodnotu pro duchovně, morálně a citově slabého člověka... kde čím více, tím hůře!!

 

„Ego“ tedy vnímám jako negativní a špatnou hodnotu. Proč? Když jsem se rozhodl sepsat myšlenky o tomto pojmu, zjistil jsem, že je hodně knih o tomto tématu(resp. o egoismu), ale nikde se nepíše o nějakém protipólu. Což ve světě plném dualit mě přišlo celkem pozoruhodné.

A tak jsem si sám určil opak „Ega“. Nebylo to až tak těžké, dokonce jsem ani nepotřeboval číst mnoho literatury. Tak nějak můj selský rozum si řekl, že by to mohl být pojem → „Duše“ (naše spiritualita, vědomí či mysl..prostě to „Nitro“).

 

Časem jsem zjistil, že v rámci této duality jsem nebyl až tak inovační, protože indiánská spiritualita nebo asijská budhistická filozofie také mluví o podobné dualitě. Tak či onak, mám utvořenou dualitu, kterou vnímám čistě jen jako prostředek k tomu, abych dobře ukázal, proč vnímám pojem „Ego“ jako negativní, nepřínosnou věc pro duchovní rozvoj člověka.

 


 

 

Ego“ vnímám jako sobecký, zaujatý a sebestředný náhled na sebe a svět kolem. Dobře to vystihuje zájmeno „JÁ“ (směrem ke mě). Když to dáme do vesmírného obrazu, tak lze říci, že „Ego“ je chápano jako planeta „Země“, která je středem vesmíru, kolem které se vše točí. 

Platí sem věty jako „Já chci/já nechci/já potřebuji/já si přeji/ty musíš“ atd. Jinými slovy „EGO“ vede k nějakému konečnému (většinou) hmotnému výsledku bez nějakých kompromisů a ohledů.

Další poznávacím znamením je, že „EGO“ na nic nemá čas, chce vše hned a bez čekání. To vše proto, že člověk má strach z nenaplnění, ze selhání, zklamání nebo neúspěchu. Tento "Strach" je prakticky za vším, co se týká "EGA". 

 A co „Duše“?! Tento pojem vnímám jako nesobecký, tolerantní náhled na sebe a svět kolem, plný pokory, lásky a respektu. Vystihují to zájmena „MY, VY, ONI“ (směrem ode mě, od nás). Zde platí, že „Země“ je jednou z mnoha částí celého vesmíru, podléhající nějakému velkému zdroji všeho.

Duše“ nic nechce po nikom a od ničeho. Nemá žádná očekávání. Neřeší zisky a výhody. Nezájímá se o zkušenosti a zážitky, všechno vnímá jako něco, co člověka posouvá směrem dopředu. 

 


 

 

I přes tento stručný výklad obou pojmů ale může to být málo, aby to mohlo udělat představu o těchto pojmech, a tak přidám další informace a myšlenky -->

 

  • Ego hledá způsoby, které slouží jemu..Duše hledá způsoby, které slouží druhým

  • Ego hledá uznání a chválu..Duše hledá vnitřní identitu

  • Ego vnímá život jako soutěž nebo závod..Duše vnímá život jako dar

  • Ego chrání a hájí jenom sebe..Duše chrání a hájí druhé

  • Ego se dívá kolem sebe, povrchně..Duše se dívá dovnitř, pod povrch

  • Ego se cítí trvale nespokojeně, neukojeně..Duše se cítí spokojeně

  • Ego má strach, obavy a pochyby..Duše je odvážná, silná a vyrovnaná

  • Ego směřuje k potěšení a touhám..Duše směřuje k lásce a lidskosti

  • Ego si užívá cestu k úspěchu, uznání a ocenění..Duše si užívá cestu životem

  • Ego způsobuje bolest..Duše léčí a uzdravuje

  • Ego neuznává autority, povyšuje se..Duše vše přijímá s pokorou a skromností

  • Ego hledá způsoby, jak sebe uspokojit..Duše vidí radost v uspokojení druhých


 

 

A pokud je to pořád málo, tak přidám poslední vyobrazení těchto dvou pojmů. Představte si, že máte auto a neumíte řídit, a máte se s ním dostat do vzdáleného města. Proto si hledáte nějakého spolehlivého řidiče, který by vás odvezl. Podaří se vám sehnat dva lidi. Ten první je alkoholem posilněný mladík bez řidičáku, který hlasitě křičí, že chce řídit vaše auto, protože umí řídit auto, a vehementně se dere ke klíčím. Jmenuje se „Ego“. Druhou osobou je střízlivá, nesmělá a nemluvná dívka, která má řidičák na všechna vozidla, a stojí vedle vás nesměle, leč vzpřímeně. Jmenuje se „Duše“.

Kdo nakonec klíče dostává, už je na každém z lidí. Ale soudě podle toho, jak „Ego“ diktuje a řídí životy lidí..lze usoudit, že klíče většinou dostává mladík. Dokonce se stává vaším celoživotním šoférem. Pochopitelně každý člověk má právo si vybrat, koho chce. Ale pak ať se lidé nediví, že jejich život připomíná zběsilou, divokou jízdu, mnohdy s fatálními následky.

Přiznám se, že také já jsem pověřil mladíka, aby mi dělal šoféra. Jaké to nadělalo nehody a škody, nebudu ani psát. Ale jednoho dne jsem řekl „Dost!“...a rozhodl se, že dám klíče té tiché dívce. Nejenže jsem konečně prožíval klidné a bezstarostné jízdy, bez nějakých zbytečných prodlev a komplikací. Ale k mému překvapení mě dívka jednoho dne začala učit řídit auto, až jednoho dne jsem se to naučil, a nepotřeboval žádného šoféra, protože sám jsem byl šoférem svého auta!!!!

Štítky: ego, duše, psychologie, esej

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a pět