O SLEPÉM VEPŘOVI A JEDNOM ZVÍŘECÍM STATKU

Napsal Ylevunor (») ve středu 23. 11. 2016 v kategorii PRÓZA, přečteno: 1250×
225.jpg

Byl statek, na kterém žili v pokoji a míru všechna domácí zvířata od psů, koček, krav, koz, přes slepice, husy, kačeny, až po koně, ovce anebo krůty.

Jednoho dne se na statku objevil slepý Vepř, který měl černé brýle a slepeckou hůl. Tento tlustý Vepř začal vyprávět o tom, kterak narazil na smečku divých vlků nedaleko statku. Vlci vypadali tuze hladově a od pohledu nebezpečně. „Slepec-Vepř“ schovaný v křoví také vyslyšel, že Vlci se domlouvali na to, jak přepadnou statek, kde chtěli zabít a pojíst většinu zvířat. Domácí zvířata ovládla panika a strach. Jedni začali naříkat, co budou dělat. Druzí rychle vymýšleli formy obrany a chtěli vytáhnout se zbraněmi na tu smečku vlků.

Nikomu ale nepřišlo divné, jak mohl "slepec-Vepř" pozorovat a sledovat smečku vlků, ještě k tomu skrytý v křoví.  Zvířata neřešili a nevěnovali větší pozornost dalším nesrovnalostem, jako třeba odkud se vzal ten "slepec-Vepř", jaký je jeho původ apod.  Ba naopak,  „slepce-Vepře“ ubytovali na statku a nabídli mu ochranu, jídlo a pití. Posléze mu také nabídli, že tam může s nimi bydlet, jestli nemá kam jít. „Slepec-Vepř“ přijal nabídku k bydlení na statku, a ačkoliv byl "slepý", jako by čirou náhodou si vybral opuštěný dům po lidech, který zvířata neměli obydlený, protože nikdo z nich nechtěl žít tam, kde dříve spali jejich otrokáři.

 

Dny plynuly, a v nich „Slepec-Vepř“ pravidelně promlouval k ostatním zvířatům ohledně vlčí hrozby. Barvitě mluvil o vlcích, jak žijí, jak se chovají, co všechno už nadělali za škody a zrůdnosti ve světě apod. Chvílemi to dokonce vypadalo, že „slepec-Vepř“ má vlky přímo před sebou, jak zuřivě gestikuloval. Však právě kvůli vlkům přišel "slepec-Vepř" o svůj zrak, když jednoho večera v minulosti přepadli jeho vepřín, kde původně žil.

Nepřekvapí, že zvířata začali o tom mluvit nejen mezi sebou, ale ptali se i samotného „slepce-Vepře“ na různé detaily kolem vlků, protože to byl jediný "odborník na vlky" mezi nimi, aspoň z toho, co vše napovídal o vlcích. „Slepec-Vepř“ ochotně na vše odpovídal, a nejen to - jeho odpovědi vždy dávaly smysl a nedalo se proti tomu nic namítat. K tomu všemu barvitě vyprávěl příběhy o všem možném, co prožil mimo statek.

„Slepec-Vepř“ tak brzo začal nabývat na váženosti a oblibě mezi zvířaty, protože působil inteligentně, obeznale se světem a všemu rozuměl. A co více, díky jeho radám vlci nikdy statek nepřepadli. Dny dál plynuly, a jak se dlouho nic nedělo kolem té vlčí hrozby, strach a panika pomalu opouštěly domácí zvířata.

 

Přesto Vepřova filipika proti vlkům stále trvala, a tak domácí zvířata nadláe věřila tomu, že vlci skutečně se pohybují kolem statku a jsou reálnou hrozbou.  I proto zvířata začali budovat obranná opatření. Vedle velkých plotů se postavily velké strážní věže a ze psů-voříšků se udělaly noční hlídky. Zvířata se také rozhodli udělat preventivní opatření pro případ, kdyby skutečně došlo na útok vlků. A tak ochotně odevzdali svoje příděly potravy a vody, aby se z nich nadělaly zásoby pro případné obléhání statku vlčí smečkou. Všechno to měl pod opatrovnictvím "slepec-Vepř", jakožto nejváženějši, nejchytřejší a nejdůvěryhodnější zvíře na statku.

Zvířata se také ochotně nastěhovali ze svých příbytků do jediné velké stodoly, ve které se nechali na noc zamykat pro větší bezpečí. A co více, když chtěli opustit tento statek, museli jen do vzdálenosti, odkud na ně šlo vidět ze strážných věží, navíc museli mít na sobě obojky s vodítky nebo řetězy, dokonce se nechali ocejchovat. Znovu pro větší bezpečnost, protože vlk byl nebývale chytrý, a mohl být skrytý a maskovaný mezi domácími zvířaty. Všechno to bezpečnostní opatření koordinoval „slepec-Vepř“.

Zajímavostí bylo, že on sám neměl žádný obojek, žádný řetěz, žádné označkování, měl dokonce vlastní dům po lidech, kde bydlel sám, a kde shromažďoval všechny zásoby potravy. A tak jídla měl dostatek, pití jak bys met, což se poznávalo podle toho, jak nabýval na váze a objemu.

 

Čas plynul, a v podstatě nic se nezměnilo. Žádný vlk se neobjevoval, přesto domácí zvířata stále žila ve strachu a ostražitosti, a fungovali na zavedený úsporný režim. I díky tomu, že „Slepec-Vepř“ vybízel k neustálé bedlivosti, protože podle něj Vlk je chytrý, a může čekat i několik měsíců právě na ten okamžik, kdy všichni poleví v pozornosti. Zvířata pod vlivem těchto informací přestali úplně chodit ven ze statku, odevzdávali ještě více svého přídělu potravy a pití do rezervních zásob a natrvalo se usadili ve velké stodole, a ze svých původních příbytků udělali skladiště pro zásoby potravy, vody, ale taky pro různé jejich věci, které se nevešly do velké stodoly.

 

Týdny plynuly a vlci pořád nikde. Přesto se ale na statku objevili jiní tvorové, tuze podobní vlkům. Šlo o nějaké velké, zuřivé a silné psy. "Slepec-Vepř" o nich mluvil, že je pořídil pro větší bezpečnost statku. Nazval tyto tvory jako Pitbuly.

Zvířata z toho opatření byli na rozpacích. Obzvláště když "Slepec-Vepř" ještě více omezil volný pohyb zvířat po statku a odebral ještě více z přídělu potravy a vody, tento příděl dal pitbulům. Zvířatům se toto opatření ale moc nelíbilo, a začali nahlas reptat.

"Slepec-Vepř" tehdy na nic nečekal a jedné noci nařídil svým pitbulům, aby nenápadně roztrhali jednu z ovcí. Ráno poté předstoupil před zvířata s mrtvou ovcí a v rukách držel zakrvácený kus vlčí kůže. Oznámil všem, že tato stáhnutá kůže patří vlkovi, který v noci pronikl do statku a zadávil tuto nebohou ovci. Naštěstí pitbulové na to včas přišli, vlka chytili a zneškodnili.

Zvířata po prvotním zpanikaření, že vlci byli u nich "doma", začali jásat radostí a nadšením nad statečností a ochrannými schopnostmi pitbulů. Opěvovali také prozřetelnost a moudrost "slepce-Vepře". A prosili o to, aby se všichni nadále starali o bezpečnost statku a nedovolili vlkům se dostat dovnitř. „Slepec-Vepř“ a Pitbulové pochopitelně souhlasili a slíbili, že už nikdy nedovolí, aby se nějaký vlk dostal do statku. Vepř také navrhl, aby smrt ovečky se uctila čestným pohřbem a z toho dne se udělal svátek, který by se rok co rok slavil, aby připomínal první oběť vlčího teroru. Zvířata znovu nadšeně souhlasili a celý den slavili.

Od té doby se do statku se nedostal žádný jiný tvor, nebyly žádné útoky vlků. A co více, ani ze statku ven se nikdo nedostal, vyjma pár vyjímek, o kterých věděl "slepec-Vepř". Zajímavostí bylo, že právě Vepř a jeho pitbulové si mohli opouštět statek, jak jim bylo libo. A tak to pokračovalo, až jednoho dne ... 

 

... Vepř sundal svoje slepecké brýle. Místo nich měl ohnivé pronikavé oči, ukazující lačnost, chtivost a nenasytnost. Neměl ani slepeckou hůl, místo ní držel v ruce bič, kterým často práskal a poháněl zvířata k práci a poslušnosti. Z divokých pitbulů se stala krvelačná a bezpáteřní smečka podobné té vlčí, nejednou se stalo, že jen tak pro zábavu zadávali nebo roztrhali nějaké domácí zvíře. I tak ale pitbulové se starali nadále o "bezpečí a pořádek" na statku. Ve skutečnosti ale chránili Vepře a jeho zájmy, pořádek dodržovali tak, aby právě Vepřovy zájmy nebyly narušeny. Zvířata byla překvapena touto změnou, ale měli strach z pitbulů a z velkého biče Vepře, navíc byli na obojku s řetězem - a tak se nezmohli na odpor, a poslouchali. Ti starší vzpomínali na zlaté časy, kdy "otročili" lidem...ti mladší jen slepě konali, co se jim řeklo, protože nic jiného neznali...a tak nic jiného jim nezbývalo. 

 

A co vlci? Ti se neobjevili už nikdy, resp. nikdo je nikdy neviděl. Ironií bylo, že pořád se z nich dělala největší hrozba pro život na statku, i když už nikdo nevěřil v jejich existenci. 

 

 A co následný život na statku ?! Zvířata si žili šťastně a spokojeně až do své smrti na jatkách, kam byli posíláni za slušný zisk pro Vepře, který tloustnul každý měsíc. Dokonce jednoho dne se objevil na statku další Vepři s jinými pitbuly, kteří po krátkém čase vybudovali zvířecí statky v sousedství. A tak časem vzniklo "Vepří Město", z kterého se časem vykluboval "Vepří Stát" ... 

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a dvanáct