MODLITBA K SOBĚ

Napsal Ylevunor (») ve středu 1. 8. 2018 v kategorii BÁSNĚ, přečteno: 1354×

Modlím se k sobě, obklopen života bídou,
já mám lásku a pochopení pro svoje činy.
Své hříchy namaluji na zeď bílou křídou,
ať zbavím se lživého pocitu viny.
 
Modlím se k sobě, páč jsem jediný,
kdo mě rozumí, pochopí, pomůže.
I když mám z bolesti vrásky a šediny,
ve svém životě vidím květiny růže.
 
Modlím se k sobě, láskou mám plné srdce.
Ač nemám nic, bratřím se s bídou,
nejednou jsem vnímal lekce života  trpce,
přesto chci jen vodu s chlební střídou,
mám vstřícnou duši s pochopením,
kde nabízím lásku a klid s konejšením.
 
Modlím se k sobě, minulost nechávám vzad,
je tíživá jak balvan na zádech, co bere sílu, 
říká člověku, kolik má chyb, kolik má vad.
Proto v přítomnosti já hledám víru, 
v pokoře a skromnosti vidím zlatou žílu, 
v lásce pak velikost světadílu. 
 
 
Proto i nadále budu se modlit k sobě,
dokud se mi život na smrt nezmění.
Proto neřeším, že mé tělo skončí jednou v hrobě,
proto neprosím druhé o vykoupení.
Modlím se k sobě..že budu vyslyšen, já vím!
Že najdu štěstí a radost v mém životě ... to vše já zřím!
 
Štítky: báseň, poem, modlitba, duchovno, víra

Komentování tohoto článku je vypnuto.